Startup: SportCentral
Období: 1-3/2012

V předchozích 2 článcích jsem popisoval, jak jsem prezentoval investorovi startup SportCentral a jak jsme se domluvili s investorem na investici do našeho startupu.

Leden 2012. Máme peníze, židle v kancelářích, investorova firma (Syntactic Sugar s.r.o.) se nám postará o účetnictví a podobné (v tu chvíli) okrajové záležitosti. Investorovi jsme odprezentovali nápad na webovou aplikaci pro sportovce a sportoviště a kromě mě, Luboše (grafik) a pár nákresů webu nemáme nic dalšího.

Co teď?

Co dělat po získání investice?

Naše první kroky byly:

1. Najít programátory
2. Rozplánovat vývoj aplikace
3. Pustit se do práce

Co se programování týče, vyvstaly tyto hlavní otázky:

• Jakou použijeme technologii (programovací jazyk)
• Výběr frameworku
• Co dáme do první verze

U prvních dvou nám pomáhal Míra, programátor ze Syntactic Sugar, která dělá software na zakázku. Společně jsme usoudili, že nejlepší bude psát aplikaci v PHP. To kvůli popularitě PHP a tedy dostatku programátorů. Nakonec, udělali v tom i Facebook tak proč ne SportCentral, říkali jsme si.

Technologii máme, můžeme si práci ještě nějak ulehčit? Od toho jsou frameworky (více na Wikipedii). Vybírali jsme podle toho, jak velkou programátorskou komunitu mají (oceníte, pokud něco nefunguje a je potřeba se někoho zeptat) a jak jsou na tom s rychlostí. Nebo jestli neobsahují příliš mnoho balastu a nejsou pro nás zbytečně velké. Tady se dá podívat na přehled PHP frameworků.

Líbil se nám Yii Framework kvůli své výkonnosti a český framework Nette. Vybrali jsme Nette. Proč? Protože jsme doufali, že s ním budou mít čeští programátoři zkušenosti. Roli hrála i poměrně početná komunita, kdo Nette používá/l (Slevomat, Socialbakers, ČSFD, apod.).

Teď už jen najít někoho, aby s tím začal …

Jak jsme nabírali PHP programátory

Nejdříve jsem chtěl zkusit něco nízkonákladového – zeptat se kamarádů, zkusit studenty informatiky ze Západočeské univerzity, apod.

Dal jsem si dohromady seznam, co vyzkoušet:

• PPC reklama na Facebooku
• Napsat na Facebookovou skupinu školy
• Zeptat se na Facebooku + požádat přátele o doporučení
• Zeptat se přátel offline
• Napsat to na Webtrh
• Napsat to na forum.root.cz
• Napsat to na specializované fórum pro daný programovací jazyk
• Napsat to na specializovaný web studentů školy

Tento seznam jsem přidal i na Webtrh (fórum o podnikání, marketingu, IT) pod záminkou, že chci dát dohromady seznam možností k nalezení programátorů (Jak najít programátory? Udělejme seznam všeho, co pro to udělat…). Díky tomu se mi ozval Vašek, který pro nás začal záhy pracovat.

Když jsem měl seznam nápadů, napsal jsem inzerát na Spolužáky (tehdy ještě hodně v oblibě), na různá fóra, do školních skupin na Facebooku, na školní web (např. inzerát na Dioné), zkusil jsem obepsat kamarády – programátory. Na to poslední mi odpověděl Standa, kterého jsem znal z hodin angličtiny. A přivedl Jardu, kterého jsem už dříve znal ze Syntactic Sugar.

Kromě toho mě napadlo obeslat všechny studenty ZČU, kteří studovali určitý předmět. Vybral jsem programávání v PHP a předmět o databázích. V té době byly na stránkách školy dostupné téměř všechny informace o studentech včetně emailů. Prošel jsem vybrané předměty za několik let zpátky, sesbíral kontakty (několik stovek), rozeslal email. Odezva byla smíšená – někteří nadávali na spam, jiní psali, že už něco mají. Dokonce mi pohrozili z Centra informatizace a výpočetní techniky ZČU, že už to nemám dělat (později pak zablokovali přístup k informacím o studentech). Jeden programátor z toho však byl – Tomáš, kterého jsem už trochu znal dříve. Bez tohoto rozeslání bych na něj ale nepřišel.

Když jsem měl tyhle 4 zájemce, udělal jsem s každým krátký pohovor. Jelikož jsem si nemohl vybírat z většího množství (resp. mohl, kdybych hledal dále, dal si někam placený inzerát, apod.), vzal jsem všechny. Programovat uměli a lidsky jsme si rozuměli. Navíc byli všichni ještě studenti a dala se s nimi tedy domluvit výhodná hodinová sazba. Peníze jsem s každým domluvil individuálně podle toho, o jakou částku si řekl (snažil jsem se alespoň pro začátek snížit) a jaké měl zkušenosti oproti ostatním.

Výsledkem pár hodin práce tedy bylo, že na začátku února jsem měl domluvené 4 programátory, kteří mohli začít pracovat. Všichni byli na cca 20 hodin týdně, takže dohromady 2 zaměstnanci na plný úvazek.

Jak jsme naplánovali práci na půl roku

Už z podzimu jsem měl nakreslené wireframy, co by měla první verze SportCentralu umět. Během ledna jsem je ještě upravoval a sepsal seznam úkolů pro programátory. Ty jsem pak z Excelu přehodil do Tracu, který jsem chtěl používat k řízení a vykazování práce (zaměstnanci byli placeni od hodiny). V rámci každého úkolu byl popsán kousek funkčnosti (např. co obsahuje registrační formulář a která pole jsou povinná).

Od té doby se SportCentral hodně změnil, ale tady se můžete podívat, jaké byly původní návrhy z 27.1.

Wireframy jsem dělal v Balsamiq Mockups.

Takto to pak vypadalo v grafice od Luboše.

Vizuálně dnes už SportCentral vypadá o dost jinak.

Zároveň jsem vývoj rozdělil na 7 verzí:

1. Katalog sportovišť a soutěž ke spuštění portálu
2. Funkce pro sportovce
3. Organizace akcí
4. Gamifikace I
5. Rezervace
6. Gamifikace II
7. Platební funkce

Odhady náročnosti se pohybovali okolo 250 hodin na každou verzi a vycházely zhruba na 1 měsíc práce. Vše jsem si zpracoval do tabulky v Excelu, kde jsem si vedl, kolik hodin se každý týden odpracovalo.

Plánování práce na startupu SportCentral

U každé verze jsem spočetl nákladnost s hodinovou sazbou 200,- Kč (takové jsem předpokládal náklady na hodinu práce, ačkoli různí lidé brali různě a tohle číslo jsem spíše nadsazoval). Došel jsem k tomu, že tento vývoj bude stát 1350 hodin práce a 270.000 Kč (a hodně jsem se pletl).

Zároveň jsem stanovil několik cílů na rok 2012, o které jsem se chtěl snažit. 2 hlavní byly:

• Počet návštěvníků na webu / měsíc
• Počet platících sportovišť

Počet návštěvníku z toho důvodu, že hlavními zákazníky SportCentralu mají být sportoviště. Čím více lidí bude web používat, tím více zákazníků k nim dokážeme přivést.

Dnes už bych cíle stanovoval ve stejné situaci jinak. Tady ještě pro názornost, co jsem si vyrobil v Excelu.

SportCentral cíle 2012

Pohled zpátky

Některé věci bych dnes už udělal jinak…

Pořádné programátory, ne studenty

Jarda, Standa, Tomáš a Vašek sice byli levnější než kdejaký jiný programátor, ale byly tady některé nevýhody. Předně jejich zkušenosti nebyly velké. V PHP sice uměli, ale v Nette ani jeden z nich nikdy nepracoval. To vedlo k tomu, že ze začátku se museli hodně věcí učit, práce se opožďovala, docházelo k hodně chybám, apod. Navíc dělat v PHP několik let na desítkách projektů je také něco jiného, než v tom udělat pár jednodušších věcí během studia.

Nevýhodou bylo i to, že každý chodil do práce jinak (podle školy) a měli jen omezený počet hodin. Jedna hodinová schůzka za týden všem ukrojila 5% času, různé domlouvání nebo předávání práce ještě víc.

Výhodou byla flexibilita, kdybychom chtěli někoho propustit. To se také stalo u programátorky Terezy, kterou jsme vzali během jara a po pár týdnech propustili kvůli velmi špatným výkonům. U dohody o provedení práce nebo práce na živnostenský list to pak jde ze dne na den (pokud se nedomluvíte jinak).

Znovu bych to takhle už nedělal. Není to ale kritika lidí, nýbrž způsobu mého sestavení týmu a snahy o nízké náklady. Otázkou je, jestli by zkušenější a dražší programátoři v nižším počtu, dokázali udělat to samé za stejný čas a v jaké kvalitě by to bylo.

Pořádné odhady, nebo žádné odhady

Odhady jednotlivých verzí byly hodně podceněné. Chybou bylo, že se dělaly, když se ještě ani nevědělo, co bude která funkce dělat. Zároveň je dělal Míra, který na startupu ani neměl pracovat, a to na základě stručného popisu mých představ. Také se vůbec nebralo v úvahu to, že mezi vytvořením grafiky a programováním, je potřeba grafiku ještě nakódovat a po vytvoření vše otestovat.

Náročnost jednotlivých částí tak byla mnohem větší, některé se časem úplně zavrhly nebo hodně posunuly. Dnes už jsme se naučili odhadovat čas mnohem lépe, dokonce si to dovoluji dělat i jako neprogramátor.

Tohle ale bohužel nejde bez předchozí zkušenosti, nebo bez zkušeného programátora (nejlépe začínat podobný startup s dobrým CTO v týmu).

Pořádné cíle, ne návštěvy webu

Měsíční návštěvnost webu je startupu nanic. Nepoznáte, jestli jdete správným směrem, jestli řešíte nějaký skutečný problém, jestli jste vyrobili něco, co někdo potřebuje. Pro splnění takového cíle stačí na web pouze nahnat dostatek lidí.

V poslední době jsem se dost zabýval tím, co u startupu měřit a jaké cíle si dávat, tady je pár odkazů na nejlepší články, které jsem o tom našel:

• Startup Metrics for Pirates – Dave McClure, moje nejoblíbenější
• Your Startup’s 10 Most Important Metrics – Tomasz Tunguz
• Success Metrics for Lean Startups and New Products – Aaron Severs
• How to Use a Single Metric to Run Your Startup – KISSmetrics

A to je vše. Shrnutí – nabrali jsme programátory, začali pracovat. To je to hlavní. Některé věci nevyšly, jak jsme si je původně představovali, něco jsme mohli udělat lépe. Zajímají tě podrobnosti? Ptej se. Rád doplním.

V příštím článku popíšu, jak jsme začali s marketingem, spustili první verzi webu a udělali soutěž, která přivedla 40000 návštěvníků.